Vysoké školy začínají zpeněžovat vlastní know-how. Logické rozhodnutí, které mělo přijít už dávno, řekne si možná někdo. A bude mít bezesporu pravdu. Nic však není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. A tak může odpověď znít: Dočkali jsme se a buďme za to rádi. Každopádně přichází to, na co mnozí zájemci o nové znalosti dlouho čekali. A současně se vysoké školy pustily do aktivity, která jim umožňuje, aby současně vzdělávaly a vydělávaly.

(Pokračování textu…)

Přestože do vědy, výzkumu a inovací teče v Česku zhruba stejně peněz, jako v Rakousku, výsledky jsou však výrazně slabší. Podle Hospodářských novin to vyplývá z analýzy, kterou si nechal zpracovat Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.

„Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů a malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi,“ vyjmenoval pro HN hlavní závěry Pavel Bělobrádek. A nejvíc jej údajně trápí poslední zjištění. A vysvětluje vše i na konkrétních číslech: Soukromníci investovali v roce 2013 do vědy, výzkumu a inovací 42 miliard korun. Veřejné vědecké ústavy dalších 35 miliard. Společné výdaje se však překrývají v jediné miliardě korun.

Výdaje na výzkumné aktivity v ČR podle vicepremiéra dosahují necelých dvou procent HDP, což je průměr Evropské unie. Přesto badatelé v Rakousku za v přepočtu shodné peníze dosahují v některých případech dvojnásobného až dva a půl násobného výkonu.

Problém často spočívá v nesouladu mezi potřebami průmyslu a zaměřením základního výzkumu. Proto je podle Pavla Bělobrádka nutné, aby vědci více naslouchali tomu, co podnikatelé potřebují, resp. zjišťovali, co skutečně dokáží uplatnit v praxi.

Nejvíc soukromých peněz se v Česku investuje do výzkumu a inovací v digitální ekonomice, tedy například do počítačových her, softwaru nebo kybernetické bezpečnosti) a v průmyslovém vybavení.

Vláda chce ovšem podporovat i další oblasti: Automobilový průmysl, přesné strojírenství, hutnictví, kolejová vozidla a biotechnologie. Důležitým vodítkem při rozhodování, na které obory se zaměřit, údajně bylo, kolik peněz dlouhodobě firmy spotřebovávají na vlastní výzkum.

Vláda podle vicepremiéra plánuje více začít zohledňovat, jak aktivně budou vědecké instituce spolupracovat s praktickými uživateli jejich výsledků. Jednotlivé typy institucí budou sice hodnoceny odlišně, nicméně aktivní přístup institucí k vyhledávání příležitostí ke spolupráci bude důležitá vždy.

Podle studie Mobilita ve světě malých a středních podniků, kterou si nechala zpracovat společnost Microsoft, pracuje 70 % zaměstnanců malých a středních podniků v ČR i mimo pracovní dobu. To je o deset procent více než průměr v ostatních evropských zemích, které se průzkumu zúčastnily. Pro většinu dotázaných je hlavním důvodem to, že mají moc práce. Téměř pětina respondentů uvedla, že v kanceláři nemají klid na práci (17 % oproti 8 % v Evropě). Více než polovina pracovníků přitom řekla, že potřebují mobilní technologie, aby lépe zvládli svou práci.

Průzkumu Mobilita ve světě malých a středních podniků se zúčastnilo 500 českých podniků s maximálním počtem 250 zaměstnanců.

„Na dotaz, kde jsou nejefektivnější, uvedla jen necelá třetina pracovníků kancelář. Řada lidí se lépe soustředí či vymýšlí nové věci například doma, na setkáních se zákazníky nebo těsně před spaním. Zaujalo mě, že téměř třetina Čechů (29 %) využívá cestu do práce, to je nejvyšší číslo ze všech zúčastněných zemí –evropský průměr je 21 %“, uvedl Martin Tolar, ředitel pro malé a střední podniky, Microsoft ČR.

Pracovníci českých malých a středních firem by uvítali zavedení technologií, které umožňují

• vzdálený přístup k dokumentům (75 %)
• spolupráci s kolegy na dálku (76 %) a
• práci z domova (63 %).

Tato potřeba je o to naléhavější, že většina zaměstnanců očekává, že jejich vytížení v příštích 12 měsících ještě vzroste, ať už kvůli většímu počtu zakázek, růstu konkurence na trhu, náročnějším zákazníkům či z jiných důvodů.

„Mají-li zaměstnanci zvládnout rostoucí vytížení a zároveň vést kvalitní osobní život, je větší flexibilita a mobilita nezbytná. Pro šéfy a manažery firem to samozřejmě znamená potřebu uzpůsobit styl řízení a důvěřovat zaměstnancům, které nemají stále na dohled. Průzkumy jako tento, jakož i naše osobní zkušenost ukazují, že výsledkem takového přístupu je vyšší spokojenost, motivace i výkon lidí, posílení kreativity a lepší obchodní výsledky,“ dodal Martin Tolar.

Takové řešení nedávno zavedla například společnost Internet Mall (Mall.cz). „Společnost Internet Mall potřebuje mít informace dostupné odkudkoliv, kdykoliv pro zaměstnance v pěti zemích. Náš on-line business to vyžaduje. A to na všech typech pevných i mobilních zařízeních s jakýmkoliv typem operčního systému. Office 365 splňuje, v některých ohledech překonává, naše požadavky. Naše projektové týmy skáčí radostí nad možností využít Yammer, např. vytváření virtuálních týmů podle projektů.,“ říká Roman Šafránek, IT Operations Manager, Internet Mall.

Dnes byl vyhlášen 7. ročník Ocenění českých podnikatelek, jehož hlavním partnerem je letos i Microsoft. „Malé a střední firmy, které dokážou využívat moderní technologie, rostou až o 15 % rychleji než ostatní. Jsem rád, že díky tomuto projektu můžeme pomoci českým podnikatelkám využít tyto příležitosti na maximum,“ řekl Martin Tolar.

Více než polovina (54 %) zaměstnanců věří, že mobilní technologie jim pomohou lépe zvládnout jejich práci. Stejný počet považuje moderní technologie za kritické pro úspěch firmy, pro niž pracují.

Příklady technologií, které umožňují spolupráci na dálku, sdílení dokumentů, najdete na www.microsoft.cz/odkudkoli, sekce Technologie a nástroje.

O studii Mobilita ve světě malých a středních podniků

Studii provedla Agentura Ipsos MORI pro společnost Microsoft. Průzkumu se zúčastnilo 501 pracovníků českých malých a středních podniků, které zaměstnávají maximálně 250 osob. Průzkum byl proveden ve 13 evropských zemích: Česko, Finsko, Francie, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko Rumunsko, Řecko, Španělsko a Ukrajina. Proběhl formou interaktivního panelu v březnu 2014.