Přestože do vědy, výzkumu a inovací teče v Česku zhruba stejně peněz, jako v Rakousku, výsledky jsou však výrazně slabší. Podle Hospodářských novin to vyplývá z analýzy, kterou si nechal zpracovat Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace.

„Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů a malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi,“ vyjmenoval pro HN hlavní závěry Pavel Bělobrádek. A nejvíc jej údajně trápí poslední zjištění. A vysvětluje vše i na konkrétních číslech: Soukromníci investovali v roce 2013 do vědy, výzkumu a inovací 42 miliard korun. Veřejné vědecké ústavy dalších 35 miliard. Společné výdaje se však překrývají v jediné miliardě korun.

Výdaje na výzkumné aktivity v ČR podle vicepremiéra dosahují necelých dvou procent HDP, což je průměr Evropské unie. Přesto badatelé v Rakousku za v přepočtu shodné peníze dosahují v některých případech dvojnásobného až dva a půl násobného výkonu.

Problém často spočívá v nesouladu mezi potřebami průmyslu a zaměřením základního výzkumu. Proto je podle Pavla Bělobrádka nutné, aby vědci více naslouchali tomu, co podnikatelé potřebují, resp. zjišťovali, co skutečně dokáží uplatnit v praxi.

Nejvíc soukromých peněz se v Česku investuje do výzkumu a inovací v digitální ekonomice, tedy například do počítačových her, softwaru nebo kybernetické bezpečnosti) a v průmyslovém vybavení.

Vláda chce ovšem podporovat i další oblasti: Automobilový průmysl, přesné strojírenství, hutnictví, kolejová vozidla a biotechnologie. Důležitým vodítkem při rozhodování, na které obory se zaměřit, údajně bylo, kolik peněz dlouhodobě firmy spotřebovávají na vlastní výzkum.

Vláda podle vicepremiéra plánuje více začít zohledňovat, jak aktivně budou vědecké instituce spolupracovat s praktickými uživateli jejich výsledků. Jednotlivé typy institucí budou sice hodnoceny odlišně, nicméně aktivní přístup institucí k vyhledávání příležitostí ke spolupráci bude důležitá vždy.